Novinky v roce 2012

   První týdny letošního roku máme za sebou, a i když tomu předpovědi počasí moc nenasvědčují, máme tu jaro. Fband si nemůže stěžovat na nedostatek příležitostí předstoupit před posluchače, byť cestování v krutých mrazech neprospívalo aparatuře, nástrojům ani nám. I naše březnová cesta na Březku byla provázena sněžením, dokonce vánicí. Až neskutečně vyhlížely kvetoucí kočičky na okolních vrbách, jež se v měsíční noci leskly šálou ze sněhových vloček.

   Několik jarních akcí Fbandu stojí za zmínku. Tou první je jistě účast kapely na oslavě narozenin jedné z našich domovských scén-rekreačního střediska Březka. Vlastně to byly narozeniny dvojí. Březka samozřejmě na svém místě stojí už řadu let, mnozí z nás tam jezdili již v dětském věku se svými rodiči.  Současný majitel tento kamp právě  před pěti lety koupil a Březku si, jak sám říká, daroval k tehdejším kulatým narozeninám. To bylo vlastně její nové zrození. Takže předaprílovský večer se stal svědkem velkého mejdanu přátel a známých Vládi Řeháka, jemuž naše kapela asistovala. Večírek to byl veskrze příjemný a hodně veselý. Zvláště, když dva z přítomných dobrovolně vstoupili do ledovou krustou krytého venkovního bazenu, aby pak přihlížejícím dokázali, jak "malá" jim je zima.

   V sobotu 14. dubna pokřtila v Předláncích dívčí skupina Proudy své nově vydané cédéčko. A protože nás s Proudy pojí fragmenty kapelní historie, máme za sebou několik společných vystoupení, večírků, a veskrze udržujeme přátelské vztahy, měli jsme tu čest se na této slavné události podílet jak organizačně, tak i hudebně. Vlastně by nám děvčata-Jaňďa, Renča a Haňďa-mohla být inspirací a motorem (proudovým ?), protože pro nás je zatím vlastní CD v nedohlednu, ač po něm někteří naši příznivci volají.

   V krásném a slunečném jarním odpoledni se v Předláncích sešlo překvapivě hodně příznivců téhle milé dívčí kapely.Koncert začal vystoupením holčičího školního pěveckého sborečku Klíček, jehož je Janička Mrklasová-kapelnice Proudů - protagonistkou. A pak už Proudy spustily své písničky charakteristické především propracovanými a libozvučnými vokály. Slyšeli jsme hlavně skladby z posledního, již čtvrtého CD, jež bylo v průběhu odpoledne slavnostně autorem těchto řádků pokřtěno a vhozením do řad přítomných oficiálně vypuštěno do světa.

   Kapela Fband přispěla k náladě tohoto příjemného setkání dvouhodinovým vystoupením, v jehož závěru pak její členové s chutí zkonzumovali spoustu laskomin, které k této příležitosti děvčata z Proudů vytvořila. Všechny tři dívky se tak projevily jako skvělé hostitelky a mistryně kuchařského řemesla, jež ocenil i znalec a největší fbandský gurmán Petr Klare. 

   Další akcí, na niž jsme se moc těšili, byla oslava kulatých narozenin našeho dvorního fotografa a výborného kamaráda Jardy Appltauera . Akce proběhla v sympatických prostorách restauračního klubu Slovanu Liberec, kde je Jarda coby významný sportovní fotoreportér jako doma. Sice jsme z našeho repertoáru dávno vyřadili jeho oblíbenou písničku Paní má se má, nicméně Jarda i tak věřil, že alespoň on se s námi bude mít dobře.   

   V klubu se potkali Jardovi dobří přátelé, kteří na večírek vnesli atmosféru pohody a klidu. Jarda se opět projevil jako skvělý glosátor, jenž s obvyklou ironií vzpomněl na několik mezníků svého života, a upřel zájem posluchačů k cílům, jichž by chtěl v brzku dosáhnout. Oslavenci přejeme, ať vysněné bílé BMW vbrzku zdobí jeho obydlí, a jeho vřelý vztah k chorobám všeho druhu nechť je převážen pevným a trvalým zdravím.   

   Jarda je příznivcem dobré muziky (samozřejmě nejen country, je to velký rocker, dříve i aktivní), a tak jsme se kdysi potkali i na koncertě hvězdy americké country a velkého příznivce české hudby Georga Hamiltona IV.

                                                                                                                                                             20.4.2012   MF

     10. května nastartoval Fband svým vystoupením v obřadní síni frýdlantské radnice již pátý ročník Frýdlantských kulturních čtvrtků. Jde o seriál koncertů hudebníků a kapel různých žánrů, jež svým uměním zpříjemňují čtvrteční podvečery  všem, kdo o to stojí. Tradice čtvrtků vznikla díky havárii kanalizace na radničním nádvoří . Stavební práce byly natolik rozsáhlé, že se vyplatilo vytvořit v  rekonstruovaných prostorách nádherný amfiteátr se skvělou akustikou. Ten poté inspiroval autora tohoto textu a kapelníka Fbandu k vyjednávání s kapelami ochotnými za minimální honorář (zpočátku pouze za pekáč moravských koláčů) vystoupit a dvě hodiny bavit posluchače.

Kapela též s radostí přijala pozvání do Bezna u Mladé Boleslavi na velkolepý soutěžní countrybál. Viděli jsme vystoupení tanečních skupin školních dětí i krásných mladých dívek, a zažili skvělou atmosféru, jež nám, pamětníkům, připomněla osmdesátá léta minulého století. Tehdy jsme s kapelou Volupsije a Newyjou hrávali v pražských countrytanečních na Źofíně a v kulturním domě Barikádníků. Nasazení a nadšení, s nímž mládež předváděla své taneční umění, byly obdivuhodné. O půlnoci kapela krátce oslavila životní jubileum naší zvukařky Milušky. Předtím však Karla s Pavlem a Jirkou udivili přítomné, když po výpadku dodávky elektřiny usedli na okraj podia a hráli a zpívali akusticky, bez mikrofonů a zesilovačů. Přesto Karla jako vždy "dostala sál na kolena".

12.5.2012 MF

A další "Křižanský mejdan"

Prima nálada, spousta návštěvníků, hodně muziky, milá setkání, občasné přeháňky, zábava do půlnoci-tak nějak bych mohl popsat naši účast na hudebním setkání již tradičně nazvaném podle místa konání Křižanský mejdan. Opět jsme si pozvali, trochu i proto, že náš basový kytarista Petr Švejnar v té době muzicíroval kdesi na severu Evropy, Petra Špitálského s vymazlenou solovou kytarou, a Honzu Ferlese, skvělého basového kytaristu. Protože nebyl čas na společné zkoušení, hráli s námi oba, vlastně naostro, již předchozí večer v Lázních Kundraticích. V den mejdanu jsme si udělali krátkou rekapitulaci některých aranží písniček vybraných pro Křižany při malé zahradní party, a pak jsme již odhodlaně vyrazili dobývat přízeň křižanských diváků a posluchačů.

Tak nějak již tradičně jsme se na křižanském podiu cítili velmi příjemně. Diváci nás přijali vstřícně a jak naši hosté, tak především Karla si brzy získali jejich přízeň. Hodina utekla tak rychle, že jsme ani nestihli posluchačům nabídnout vše, co jsme si pro ně připravili.

Samozřejmě jsme se snažili i srovnávat výkony jiných kapel, a byli jsme zvědaví na nováčky a novinky. Určitě nás zaujala rockenrollová hodinka kapely Přehmat, i bluegrassový Country Band. Tradičně nás potěšil výkon přátel z Rumové afery a doslova jsme si vychutnali hudební projev Haničky z Janovických kanců. Jako vždy byl pro nás den v Křižanech nejen příjemný především díky setkání s mnoha kamarády, ale také poučný. Těšíme se na příště.

7.7.2012   MF

Jsme bez "basáka"

V pravém prázdninovém vedru jsme účinkovali při oslavě dvacetileté existence liberecké firmy Ligranit. V Gold clubu v Babylonu bylo nedýchatelno, ovšem posíleni o tři muzikantské hosty-Pavla Lhotáka s doprovodnou kytarou, Petra Špitálského s pohádkovou solovkou a bubeníka Mirka Havrdu, a nazvučení excelentním Ing. Alešem Hubáčkem a jeho skvělou aparaturou, jsme si užili skvostný zážitek z pohodového hraní. Avšak ta dusná atmosféra přeci jen udělala své a zřejmě přispěla k rozchodu s naším basovým kytaristou Petrem Švejnarem, o něhož jsme se dva roky dělili s jabloneckými Volupsijemi. Petr s námi prošel několika desítkami vystoupení, procestoval s námi kus vlasti a nemalou měrou se zasloužil o současný tvar našeho hudebního projevu. Za to mu patří velký dík. Avšak v některých směrech se naše názory, především na celkový obraz kapely před veřejností, poněkud rozcházely, a tahle diversifikace vedla k ukončení naší spolupráce.

Hledáme samozřejmě náhradu. Prozatím nás basou podporuje Honza Cipča Černý, známý to liberecký muzikant, pohodář, fotoreportér, vtipálek, moderátor a showman, galantní elegán, člověk, jenž snad nikdy nepoznal špatnou náladu. Honza bývá vyhledáván kapelami, jež se ocitly v úzkých a chybí-li jim právě basák. Je ovšem znám také tím, že ve svém kufříku má vždy několik fidorek, kofil, čokoládových kaštanů a jiných sladkostí, jimiž odměňuje první taneční pár na parketě, nejhezčí babičku v sále, prvního, kdo tančí s opicí, případně toho, kdo unaven první spadne pod stůl. Cipča nikdy proti ničemu nereptá a každé vystoupení vždy vtipně komentuje. Někdy to bývá taková sranda, že to rozhodí i kapelu, Cipču nevyjímaje.

Pokud byste si tohle všechno chtěli užít na vlastní kůži, nezapomeňte přijít 1. září odpoledne na Kozafest do Oldřichova ke Kozovi. Dobře se najíte, získáte spoustu známých, potkáte přátele, a uslyšíte nejlepší kapely z Liberecka a s nimi Honzu Cipču Černého.

5.8.2012   MF 

Hrajeme s novým basovým kytaristou

Na výše zmíněném Kozafestu jsme 1. září 2012 jednali o spolupráci s basovým kytaristou Břeťou Skalníkem, jehož nám doporučil náš příznivec, kamarád a muzikantský host Honza Cipča Černý. Díky němu jsme objevili člověka, jenž zbytečně nemluví, leč koná, chová se mírně a smírně, oplývá ochotou cvičit a nešetří hudebními nápady. Nevymýšlí složitosti a nehledá zbytečné překážky. Břeťa do Fbandu rychle zapadl a zdá se, že si zvykl na některé naše úlety, takže má již za sebou první veřejná vystoupení s Fbandem. Poměrně pilně cvičíme a současně pomalu aktualizujeme repertoár. Břeťa je obdařen sametově zbarveným hlasem, takže se nevyhne ani vokálnímu projevu. Neúnavně vyhledává vhodnou zvukovou techniku, jež by vyhovovala naší představě o zvuku kapely. Už nyní je jasné, že Břeťa je pro Fband velmi přínosným členem. Krom nesmírné pracovitosti a odvahy radikálně řešit problém oceňuji jeho klidný a přitom velmi tvůrčí přístup, trpělivost a dovednost říct i nepříjemnou věc tak, že to vypadá, jako by byl adresát výtky chválen.

Nově vnesl Břeťa do kapely i elektronického bubeníka, kterým od první chvíle zvuk kapely obohatil.

10.10.2012    MF

Poslední novinky posledního dne roku 2012

Jak uvedeno výše, nový basový kytarista Břeťa Skalník do Fbandu rychle zapadl a dnes nám všem připadá, jako by s námi hrál odnepaměti. Břeťa dobře zpívá a vyzná se v hudební teorii. Krom toho zaběhl elektronického bubeníka, jehož funkce ovládá dvěma pedály, takže je při vystoupení plně vytížen. Ruce zaměstnává basová kytara, nohy obsluhují bubenický automat, mysl je zavalena náporem vjemů z produkované muziky. Zatímco autor těchto řádků pravidelně za jeden večer na podiu ztratí dvě kila váhy (a vůbec toho nelituji, naopak) , Břeťa se podobným výsledkem nechlubí, ale jeho redukce musí být ještě výraznější.

Dnes odpoledne však optimismus, kterým Fband oplýval právě díky obohacení jeho produkcí zmíněným bubenickým pomocníkem, padl doslova na zadek. Dům, v němž Břeťa bydlí, byl v dopoledních hodinách vykraden, a drzí nenechavci odnesli hliníkový kufr s elektronickým bubeníkem Yamaha a malým mixážním pultem Beehringer. Źasnu nad tím, co všechno si někteří spoluobčané dovolí. Skalníkovi byli v té době doma, a v suterénu domu se jim pohyboval gauner, jenž odnesl věc, která jemu samému je zřejmě k ničemu (možná ji nevýhodně prodá), a která jiným mohla dále přinášet spoustu radosti. 

Vstupujeme tedy do příštího roku s poraněnou duší, samozřejmě to všichni prožíváme velmi negativně. Nepochybuji o tom, že se vzchopíme, pořídíme přístroj nový, Břeťa se s ním rychle sžije a náš zvuk bude brzy zase kompletní. Ale uznejte sami vážení čtenáři, kde jsou ty sliby z mayského kalendáře, že se po jednadvacátém prosinci začne svět zlepšovat?  Tady je důkaz opaku.

A tak mi dovolte, abych Vám do roku 2013 popřál pevné zdraví, hodně radosti, skvělé kulturní zážitky, a co nejméně zlodějů (nebo raději žádné).

31.12.2012    MF